<?xml version='1.0' encoding='UTF-8'?><?xml-stylesheet href="http://www.blogger.com/styles/atom.css" type="text/css"?><feed xmlns='http://www.w3.org/2005/Atom' xmlns:openSearch='http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/' xmlns:georss='http://www.georss.org/georss' xmlns:gd='http://schemas.google.com/g/2005' xmlns:thr='http://purl.org/syndication/thread/1.0'><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105</id><updated>2012-02-16T07:37:53.644+01:00</updated><category term='सार / आमटी / सांबार'/><category term='पौष्टिक'/><category term='मधल्या वेळचे खाणे'/><category term='कोशिंबीरी'/><category term='भाज्या'/><category term='भात / पुलाव'/><category term='गोड पदार्थ'/><title type='text'>शाल्मली</title><subtitle type='html'></subtitle><link rel='http://schemas.google.com/g/2005#feed' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/posts/default'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default?max-results=100'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/'/><link rel='hub' href='http://pubsubhubbub.appspot.com/'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><generator version='7.00' uri='http://www.blogger.com'>Blogger</generator><openSearch:totalResults>10</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>100</openSearch:itemsPerPage><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-9040859743036278582</id><published>2009-06-24T11:00:00.001+02:00</published><updated>2009-06-24T11:08:38.450+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='कोशिंबीरी'/><title type='text'>कारल्याची कोशिंबीर</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://4.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SkHs_SpL7MI/AAAAAAAAABI/lERyjoRoOoE/s1600-h/karlyachi+koshimbir.JPG"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 200px; height: 199px;" src="http://4.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SkHs_SpL7MI/AAAAAAAAABI/lERyjoRoOoE/s200/karlyachi+koshimbir.JPG" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5350818404373359810" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;साहित्य :-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;२ ते ३ कारली&lt;br /&gt;१ मध्यम कांदा - बारीक चिरून&lt;br /&gt;१ मोठा चमचा दाण्याचे कूट&lt;br /&gt;अर्धी वाटी चिरलेली कोथिंबीर&lt;br /&gt;२ चमचे लिंबाचा रस&lt;br /&gt;२ मिरच्या&lt;br /&gt;चवीप्रमाणे मीठ&lt;br /&gt;२ चमचे तेल&lt;br /&gt;फोडणीचे साहित्य - मोहरी, जिरे, हिंग, हळद&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;कृती:-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;कोशिंबीर करायच्या आधी २ ते २.५ तास कारली उभी मधे चिरून घ्यावी. आतील बिया काढून काचर्‍या करून घ्याव्यात. ह्या काचर्‍यांना मीठ लावून ठेऊन द्यावे.&lt;br /&gt;२ ते २.५ तासांनी ह्या मीठ लावलेल्या काचर्‍या पिळून त्यातील मिठाचे पाणी काढून टाकावे. म्हणजे कारल्याचा कडूपणा कमी होईल.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;एका कढईत तेल गरम करून मोहरी, जिरे, हिंग घालून फोडणी करून घ्यावी. त्यात कारल्याच्या काचर्‍या कुरकुरीत होईपर्यंत परतून घ्याव्यात.&lt;br /&gt;कढई गॅस वरून काढून घ्यावी. आता त्यात बारीक चिरलेला कांदा, दाण्याचे कूट, कोथिंबीर आणि बारीक चिरलेल्या मिरच्या घालाव्यात. गरज वाटल्यास चवीनुसार मीठ घालावे. (कारल्याच्या काचर्‍यांना आधी मीठ लावलेले असल्याने चव बघून मीठ घालावे.)&lt;br /&gt;आता त्यावर लिंबाचा रस घालावा. सर्व मिश्रण एकजीव करून कोशिंबीर वाढावी.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;कारल्याचा थोडासा कडूपणा, लिंबाची आंबट चव, मिरच्यांचा तिखटपणा आणि खमंग फोडणी यांच्या एकत्रित चवीमुळे ही कोशिंबीर फारच चविष्ट लागते.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-9040859743036278582?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/9040859743036278582/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/06/blog-post_4114.html#comment-form' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/9040859743036278582'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/9040859743036278582'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/06/blog-post_4114.html' title='कारल्याची कोशिंबीर'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://4.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SkHs_SpL7MI/AAAAAAAAABI/lERyjoRoOoE/s72-c/karlyachi+koshimbir.JPG' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-5568838167417385732</id><published>2009-06-24T10:32:00.002+02:00</published><updated>2009-06-24T10:44:37.578+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='गोड पदार्थ'/><title type='text'>अननसाचा शिरा</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://3.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SkHlLd7-eYI/AAAAAAAAABA/xTXONsmjvtc/s1600-h/Ananas_shira.JPG"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 200px; height: 150px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SkHlLd7-eYI/AAAAAAAAABA/xTXONsmjvtc/s200/Ananas_shira.JPG" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5350809817470368130" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;साहित्यः-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;१ वाटी जाड रवा&lt;br /&gt;पाऊण वाटी अननसाच्या फोडी&lt;br /&gt;अर्धी वाटी साजूक तूप&lt;br /&gt;१ वाटी साखर&lt;br /&gt;दीड वाटी दूध&lt;br /&gt;अर्धी वाटी पाणी&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;कृती:-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;प्रथम एका जाड बुडाच्या मोठ्या पातेल्यात अथवा कढईत रवा कोरडा भाजून घ्यावा.&lt;br /&gt;मिक्सरच्या भांड्यात अननसाच्या फोडी घालून त्याची चांगली पेस्ट करून घ्यावी.&lt;br /&gt;एका कढईत तूप घालून ते थोडे गरम झाले की त्यात अननसाची पेस्ट घालावी. दुसर्‍या गॅसवर एका पातेल्यात दूध आणि पाणी एकत्र करून मध्यम आचेवर गरम करायला ठेवावे. तुपात घातलेली अननसाची पेस्ट चांगली परतून घ्यावी. आता त्यात भाजलेला रवा घालून तो साधारण एक ते दोन मिनिटे परतावा. त्याला छान तांबूस रंग येईल.&lt;br /&gt;तोवर पाणी+दूध याला एक उकळी आली असेल. हे उकळी आलेले मिश्रण रव्यात घालावे. रवा चांगला फुलून येईल. त्यावर झाकण ठेऊन एक वाफ येऊ द्यावी.&lt;br /&gt;त्यानंतर त्यात साखर घालून चांगले ढवळावे. परत एकदा झाकण ठेऊन एक वाफ येऊ द्यावी.&lt;br /&gt;अननसाचा शिरा तयार आहे. &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;शिरा थोडा कोमट असतानाच मोदकाच्या साच्यात घालून शिर्‍याचे मोदक करावेत.&lt;br /&gt;अश्याच पद्धतीने आंब्याचा रस घालून केलेला &lt;span style="font-weight:bold;"&gt;'आम्रशिरा'&lt;/span&gt; सुद्धा खूप चविष्ट लागतो.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-5568838167417385732?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/5568838167417385732/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/06/blog-post_24.html#comment-form' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/5568838167417385732'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/5568838167417385732'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/06/blog-post_24.html' title='अननसाचा शिरा'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://3.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SkHlLd7-eYI/AAAAAAAAABA/xTXONsmjvtc/s72-c/Ananas_shira.JPG' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-6450833789217166651</id><published>2009-06-02T15:12:00.003+02:00</published><updated>2009-06-24T10:49:20.099+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='भाज्या'/><title type='text'>भरली भेंडी</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://2.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SiUlvHh6jFI/AAAAAAAAAA4/7U11s7Sa-68/s1600-h/bharli+bhendi.JPG"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 200px; height: 151px;" src="http://2.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SiUlvHh6jFI/AAAAAAAAAA4/7U11s7Sa-68/s200/bharli+bhendi.JPG" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5342718024350338130" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;साहित्य :-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;भेंडी - स्वच्छ पुसून, डेखं काढून आणि मधे उभ्या चिरून&lt;br /&gt;डाळीचं पीठ - पाव किलो भेंडीसाठी साधारण ३ चमचे&lt;br /&gt;जाड/बारीक - रवा अर्धा चमचा&lt;br /&gt;कोरडं खोबरं - २ चमचे&lt;br /&gt;धने पावडर - अर्धा लहान चमचा&lt;br /&gt;जिरे पावडर , गरम मसाला, लाल तिखट, हळद, चाट मसाला - प्रत्येकी १ लहान चमचा&lt;br /&gt;बारीक चिरलेली कोथिंबीर&lt;br /&gt;साखर - अर्धा चमचा&lt;br /&gt;मीठ - चवीनुसार&lt;br /&gt;साजूक तूप - १ चमचा&lt;br /&gt;फोडणीचे साहित्य- तेल, मोहरी, जिरे, हिंग&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;कृती :-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;एका कढल्यात डाळीचं पीठ, रवा आणि कोरडं खोबरं वेगवेगळे भाजून घेणे. भाजून झाल्यावर हे तिन्ही जिन्नस एकत्र करून त्यात धने-जिरे पावडर, गरम मसाला, लाल तिखट, हळद, बारीक चिरलेली कोथिंबीर, चवीपुरते मीठ, थोडीशी साखर घालून एकत्र करणे. हे तयार मिश्रण मधे उभ्या चिरलेल्या भेंडीत दाबून भरणे.&lt;br /&gt;एका कढईत नेहमीपेक्षा थोडे जास्त तेल घालून तेल तापले की फोडणी करून घेणे. त्यात भरून ठेवलेल्या भेंड्या घालणे. गॅस मोठा ठेऊनच परतणे.&lt;br /&gt;भेंड्या छान परतल्या गेल्या की बाजूने साजूक तूप घालणे.&lt;br /&gt;गॅस बंद केल्यावर वरून चाट मसाला, मीठ व हवे असल्यास लाल तिखट भुरभुरावे.&lt;br /&gt;गरम असतानाच ताव मारावा. Smile&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;टीप :-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;या भेंड्यांना पाण्याचा हात न लावल्याने अजिबात तार येत नाही. तरीही तार सुटलीच तर वरून थोडासा लिंबाचा रस घालावा.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-6450833789217166651?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/6450833789217166651/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/06/blog-post.html#comment-form' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/6450833789217166651'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/6450833789217166651'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/06/blog-post.html' title='भरली भेंडी'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://2.bp.blogspot.com/_j02VKZ-mivs/SiUlvHh6jFI/AAAAAAAAAA4/7U11s7Sa-68/s72-c/bharli+bhendi.JPG' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-4406605196357805649</id><published>2009-02-18T11:53:00.005+01:00</published><updated>2009-06-24T10:43:29.026+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='भात / पुलाव'/><title type='text'>मसालेभात</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://farm4.static.flickr.com/3451/3287920858_f18534bb83_m.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 240px; height: 208px;" src="http://farm4.static.flickr.com/3451/3287920858_f18534bb83_m.jpg" border="0" alt="" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;साहित्य:-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;१ वाटी बासमती तांदूळ&lt;br /&gt;अर्धी वाटी चौकोनी आकारात चिरलेला कोबी (ऐच्छिक)&lt;br /&gt;१ लहान भोपळीमिरची चौकोनी आकारात चिरून&lt;br /&gt;मूठभर मटाराचे दाणे&lt;br /&gt;३ मोठे चमचे कोरडं खोबरं&lt;br /&gt;१ चमचा धने, जिरे,&lt;br /&gt;३/४ लवंगा, काळी मिरी&lt;br /&gt;लहान तुकडा दालचिनी&lt;br /&gt;१ चमचा दही&lt;br /&gt;१०-१२ काजू&lt;br /&gt;२-३ हिरव्या मिरच्या&lt;br /&gt;५-६ कढिपत्त्याची पाने&lt;br /&gt;१ इंच आलं - किसून&lt;br /&gt;१ चमचा गोडा आणि गरम मसाला&lt;br /&gt;१ चमचा साखर&lt;br /&gt;चवीनुसार मीठ&lt;br /&gt;२ मोठे चमचे तेल&lt;br /&gt;फोडणीचे साहित्यः- मोहरी, जिरे, हिंग, हळद, तमालपत्र.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;कृती:-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;तांदूळ स्वच्छ धुवून अर्धा तास निथळत ठेवावेत.&lt;br /&gt;एका कढल्यात कोरडं खोबरं, धने-जिरे, लवंग काळीमिरी, दालचिनी असे वेगवेगळे भाजून घ्यावे आणि गार झाल्यावर मिक्सरमधून काढावे. एका गॅसवर २ वाट्या पाणी गरम करण्यास ठेवावे.&lt;br /&gt;कूकरमधे तेल गरम करून मोहरी, जिरं, हिंग, हळद, तमालपत्र घालून फोडणी करून घ्यावी. त्यात हिरवी मिरची, किसलेलं आलं घालावे. का़जू घालून ते चांगले परतून घ्यावेत. त्यात कोबी, भो.मिरच्यांचे तुकडे, मटाराचे दाणे घालून चांगले परतून घ्यावे. आता त्यात भिजवलेले तांदूळ घालून चांगले परतून घ्यावे. त्यात मिक्सरमधून वाटून घेतलेला मसाला घालावा. आता यात चांगले गरम झालेले पाणी घालावे.&lt;br /&gt;या मिश्रणाला उकळी आली की त्यात गोडा मसाला, गरम मसाला, फेटलेले दही, १ चमचा साखर आणि चवीनुसार मीठ घालावे.&lt;br /&gt;कुकरला झाकण लावून २ शिट्ट्या होऊ द्याव्यात.&lt;br /&gt;भात मुरल्यावर एका ताटात भाताची मूद पाडून त्यावर ओलं खोबरं, कोथिंबीर आणि तूप घालून गरम असतानाच फस्त करावा. Smile&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;टीप:- &lt;/span&gt;मसालेभातात शक्यतो हिरवी मिरचीच घालावी. तिखट घातल्याने रंग बदलतो.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-4406605196357805649?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/4406605196357805649/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/02/blog-post.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/4406605196357805649'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/4406605196357805649'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/02/blog-post.html' title='मसालेभात'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://farm4.static.flickr.com/3451/3287920858_f18534bb83_t.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-3505283561423961974</id><published>2009-01-23T12:18:00.002+01:00</published><updated>2009-06-24T10:47:22.336+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='सार / आमटी / सांबार'/><title type='text'>कानडी सांबार</title><content type='html'>&lt;a href="http://farm4.static.flickr.com/3472/3218030034_4ce0d13439_m.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 240px; height: 195px;" src="http://farm4.static.flickr.com/3472/3218030034_4ce0d13439_m.jpg" border="0" alt="" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;साहित्य :-&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;१ लहान वाटी तुरीची डाळ&lt;br /&gt;१+१ कांदा&lt;br /&gt;१ टोमॅटो&lt;br /&gt;२ लहान बटाटे&lt;br /&gt;अर्धी वाटी ओले खोबरे&lt;br /&gt;१ लहान चमचा धने&lt;br /&gt;१ लहान चमचा जिरे&lt;br /&gt;२ चमचे सांबार पावडर&lt;br /&gt;१ चमचा रसम् पावडर (रसम् पावडर नसल्यास सांबार पावडर त्यानुसार जास्त)&lt;br /&gt;छोट्या लिंबाएवढी चिंच&lt;br /&gt;चवीनुसार मीठ&lt;br /&gt;फोडणीसाठी- २ चमचे तेल, मोहरी, हिंग, हळद&lt;br /&gt;१ चमचा तिखट&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;कृती:-&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;तुरीची डाळ शिजवून, घोटून घ्यावी. बटाटे उकडून फोडी करून घ्याव्यात.&lt;br /&gt;एक कांदा चिरून घ्यावा. चिंचेचा कोळ करून घ्यावा.&lt;br /&gt;मिक्सरच्या भांड्यात एका कांद्याच्या फोडी, टोमॅटोच्या फोडी, ओले खोबरे, धने, जिरे, सांबार आणि रसम पावडर असे घालून, गरजेनुसार पाणी घालून मऊ, मुलायम पेस्ट करून घ्यावी.&lt;br /&gt;एका पातेल्यात तेल गरम करून त्यात मोहरी, हिंग, हळद घालून फोडणी करावी. त्यात कांद्याच्या फोडी घालून चांगले परतून घ्यावे. त्यानंतर त्यात वाटून घेतलेली पेस्ट घालावी. थोडे परतावे. परतताना त्यात थोडे पाणी घालावे म्हणजे खाली लागणार नाही. या मिश्रणात उकडलेल्या बटाट्याच्या फोडी घालाव्यात. चिंचेचा कोळ घालावा. त्यानंतर घोटून घेतलेली डाळ घालावी. चवीप्रमाणे मीठ आणि एक लहान चमचा तिखट घालावे.गरजेनुसार पाणी घालावे. गरज वाटल्यास वरूनही थोडा सांबार मसाला घालावा. सांबाराला खळखळून उकळी येऊ द्यावी.&lt;br /&gt;गरम गरम भाताबरोबर गरमागरम सांबार वाढावे. किंवा इडल्यांबरोबर आस्वाद घ्यावा.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-3505283561423961974?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/3505283561423961974/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/01/blog-post_23.html#comment-form' title='3 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/3505283561423961974'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/3505283561423961974'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/01/blog-post_23.html' title='कानडी सांबार'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://farm4.static.flickr.com/3472/3218030034_4ce0d13439_t.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>3</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-8040112928155764285</id><published>2009-01-11T14:48:00.004+01:00</published><updated>2009-06-24T10:52:07.056+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='मधल्या वेळचे खाणे'/><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='पौष्टिक'/><title type='text'>तिखटा-मिठाचा दलिया</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://farm4.static.flickr.com/3172/3002526396_545e2d1e05_m.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 240px; height: 195px;" src="http://farm4.static.flickr.com/3172/3002526396_545e2d1e05_m.jpg" border="0" alt="" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;साहित्य :-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;१ वाटी दलिया&lt;br /&gt;१ मध्यम कांदा चिरून&lt;br /&gt;१ टोमॅटो बारीक चिरून&lt;br /&gt;घरात असतील त्या सर्व भाज्या-&lt;br /&gt;प्रत्येकी अर्धी वाटी भोपळी मिरची बारीक चिरून, फ्लॉवरचे तुरे, गाजराचे तुकडे, बेबी कॉर्नचे तुकडे&lt;br /&gt;१ ते २ चमचे मक्याचे दाणे&lt;br /&gt;थोडे मटाराचे दाणे&lt;br /&gt;सजावटीसाठी खोबरे, कोथिंबीर&lt;br /&gt;फोडणीसाठी तेल&lt;br /&gt;फोडणीचे साहित्य- मोहरी, जिरे, हिंग, हळद, लाल मिरचीचे २/३ तुकडे, ५ ते ६ कढिपत्त्याची पाने&lt;br /&gt;अर्धा चमचा तिखट, अर्धा चमचा साखर, चवीपुरते मीठ&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;कृती :-&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;एका भांड्यात दलिया घेऊन तो चांगला भाजून घ्यावा (उपम्यासाठी रवा भाजतो तसा). एकीकडे सव्वादोन वाट्या पाणी घेऊन ते तापण्यास ठेवावे.&lt;br /&gt;दलिया चांगला तांबूस भाजला गेला की त्यात कढत पाणी घालून २ वाफा आणाव्यात. म्हणजे तो चांगला फुलेल.&lt;br /&gt;फ्लॉवरचे तुरे, गाजराचे तुकडे, बेबी कॉर्नचे तुकडे,मक्याचे दाणे व मटाराचे दाणे वाफवून घ्यावे.&lt;br /&gt;एका भांड्यात तेल तापवून फोडणी करून घ्यावी. त्यात बारीक चिरलेला कांदा परतून घ्यावा. त्यानंतर भोपळी मिरचीचे तुकडे व नंतर टोमॅटो घालून परतावे.&lt;br /&gt;त्यात वाफवून घेतलेल्या भाज्या घालाव्यात. त्यात चवीपुरते मीठ, साखर व तिखट घालावे.&lt;br /&gt;त्यानंतर त्यात उकडून घेतलेला दलिया घालावा. चांगले ढवळून घ्यावे. १ वाफ आणावी.&lt;br /&gt;वरून खोबर, कोथिंबीर घालून, लिंबू पिळून गरमागरम सर्व्ह करावे &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;हा तिखटा-मिठाचा दलिया अतिशय पौष्टिक असतो. तो पोटभरीचा होतो आणि चविष्ठ लागतो. &lt;br /&gt;गव्हाच्या खिरीसाठी उकडतो तसा दलिया कुकरातून शिट्ट्या करून उकडून घेतला तरी चालतो. &lt;br /&gt;उकडलेला दलिया फ्रिज मध्ये २ दिवस राहू शकतो. &lt;br /&gt;वर सांगितलेल्या सगळ्या भाज्या घरात नसतील तरी घरी उपलब्ध असलेल्या भाज्या घालून करता येतो. &lt;/span&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-8040112928155764285?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/8040112928155764285/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/01/blog-post_11.html#comment-form' title='2 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/8040112928155764285'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/8040112928155764285'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/01/blog-post_11.html' title='तिखटा-मिठाचा दलिया'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://farm4.static.flickr.com/3172/3002526396_545e2d1e05_t.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>2</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-8886048685545900675</id><published>2009-01-08T15:45:00.003+01:00</published><updated>2009-06-24T10:42:38.472+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='भात / पुलाव'/><title type='text'>पालक कॉर्न पुलाव</title><content type='html'>नमस्कार खवय्यांनो,&lt;br /&gt;तुमच्यासाठी पालक कॉर्न पुलावाची कृती देत आहे, कशी वाटली ते जरूर कळवा.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a href="http://farm4.static.flickr.com/3385/3179710716_98fa24306f.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 499px; height: 480px;" src="http://farm4.static.flickr.com/3385/3179710716_98fa24306f.jpg" border="0" alt="" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;साहित्य:-&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;१ वाटी बासमती तांदुळ&lt;br /&gt;अर्धी जुडी पालकाची पाने&lt;br /&gt;अर्धी वाटी मक्याचे दाणे&lt;br /&gt;अर्धी वाटी गाजराचे उभे पातळ चिरलेले काप&lt;br /&gt;अर्धी वाटी कोथिंबीर&lt;br /&gt;१०-१२ पुदीन्याची पाने&lt;br /&gt;१ इंच आलं&lt;br /&gt;७-८ लसूण पाकळ्या&lt;br /&gt;५-६ हिरव्या मिरच्या&lt;br /&gt;३ टे.स्पून तेल&lt;br /&gt;चवीप्रमाणे मीठ&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;पूर्वतयारी :-&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;एका मिक्सरच्या भांड्यात आलं, लसूण, हिरवी मिरची, पुदीना, कोथिंबीर याची पेस्ट करून घेणे.&lt;br /&gt;पालकाची पाने स्वच्छ धुवून त्याची पेस्ट करून घेणे.&lt;br /&gt;मक्याचे दाणे आणि गाजराचे काप वाफवून घेणे.&lt;br /&gt;बासमती तांदुळाचा फडफडीत भात शिजवून तो एका परातीत मोकळा करून घ्यावा.&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;कृती :-&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;एका नॉन स्टिक पॅन मध्ये तेल गरम करून घेणे. तेल चांगले गरम झाले की त्यात आलं, लसूण, हिरवी मिरची, पुदीना, कोथिंबीर याची केलेली पेस्ट घालणे. चांगले परतून घेणे.&lt;br /&gt;यात वाफवून घेतलेले मक्याचे दाणे आणि गाजराचे काप घालणे. १ मिनिटभर परतणे. त्यानंतर यात तयार केलेली पालकाची पेस्ट घालणे. परतून घेणे आणि दोन वाफा आणणे.&lt;br /&gt;चवीनुसार मीठ घालणे. आता या मिश्रणात शिजवलेला भात घालून एकजीव करणे. भाताची शिते मोडणार नाहीत याची काळजी घेणे.गॅस बंद करून आता या पुलावात लिंबाचा रस घालून परत एकदा अलगद ढवळणे.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;एका डीश मध्ये काढून, त्यावर कोथिंबीर भुरभुरवून सजवणे आणि गरमागरम पुलावाचा आस्वाद घेणे. &lt;br /&gt;गाजर, पालक आणि कॉर्न यांच्या रंगामुळे हा पुलाव एकदम रंगीबेरंगी दिसतो.&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;टीप:-&lt;/strong&gt; &lt;br /&gt;पालक मूळचा थोडा खारट असल्याने मीठ घालताना काळजी घ्यावी.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-8886048685545900675?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/8886048685545900675/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/01/blog-post.html#comment-form' title='2 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/8886048685545900675'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/8886048685545900675'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2009/01/blog-post.html' title='पालक कॉर्न पुलाव'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://farm4.static.flickr.com/3385/3179710716_98fa24306f_t.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>2</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-7242732403420837070</id><published>2008-12-28T17:39:00.004+01:00</published><updated>2009-06-24T10:41:02.523+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='कोशिंबीरी'/><title type='text'>कांद्याच्या पातीची सोप्पी कोशिंबीर</title><content type='html'>कांद्याच्या पातीची ही कोशिंबीर करायला अगदी सोपी आणि पटकन होणारी अशी आहे.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://farm4.static.flickr.com/3097/3144597084_c548850583.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 485px; height: 432px;" src="http://farm4.static.flickr.com/3097/3144597084_c548850583.jpg" border="0" alt="" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;साहित्य&lt;/span&gt;- घरात सहजी उपलब्ध असणारेच-&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;कांद्याची पात - १ जुडी&lt;br /&gt;दाण्याचं कूट - २ - ३ चमचे&lt;br /&gt;कच्चं तेल - १ चमचा&lt;br /&gt;गोडा मसाला - १ छोटा चमचा&lt;br /&gt;तिखट - १ छोटा चमचा&lt;br /&gt;लिंबाचा रस - १ छोटा चमचा&lt;br /&gt;मीठ - चवीनुसार&lt;br /&gt;साखर - २ चिमूट&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-weight:bold;"&gt;कृती&lt;/span&gt; - कांद्याची पात स्वच्छ पुसून चिरून घ्यावी. त्यात वरील सर्व जिन्नस - दाण्याचं कूट, कच्चे तेल, गोडा मसाला, तिखट, मीठ, लिंबाचा रस आणि साखर घालावे.&lt;br /&gt;घरच्या सर्वांना 'चला जेवायला' अशी हाक मारून, सगळे येईपर्यंत ही कोशिंबीर ढवळून ठेवावी. :)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;करायला एकदम सोप्पी आणि फोडणी वगैरेची भानगड नसल्याने पटकन होणारी.. आणि चवीलाही अतिशय छान लागते.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-7242732403420837070?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/7242732403420837070/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2008/12/blog-post_28.html#comment-form' title='6 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/7242732403420837070'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/7242732403420837070'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2008/12/blog-post_28.html' title='कांद्याच्या पातीची सोप्पी कोशिंबीर'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://farm4.static.flickr.com/3097/3144597084_c548850583_t.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>6</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-5499273508110480358</id><published>2008-12-23T14:55:00.001+01:00</published><updated>2009-06-24T10:48:13.041+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='सार / आमटी / सांबार'/><title type='text'>टोमॅटोचे सार</title><content type='html'>&lt;span style="font-size:105%;"&gt;&lt;strong&gt;साहित्य :&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;टोमॅटो ४ मध्यम आकाराचे&lt;br /&gt;कांदे २ मध्यम आकाराचे&lt;br /&gt;आले १ इंच&lt;br /&gt;लसुण पाकळ्या ४ ते ५&lt;br /&gt;तिखट पाव चमचा&lt;br /&gt;नारळाचा चव अर्धी वाटी&lt;br /&gt;साखर आणि मीठ चवीनुसार&lt;br /&gt;फोडणीसाठी -&lt;br /&gt;तूप २ चमचे, जिरे, हिंग, कढीपत्त्यची ७-८ पाने, सुक्या मिर्च्या २-३ तुकडे, कोथिंबीर,&lt;br /&gt;३-४ लवंगा, ३-४ काळी मिरी, दालचिनी लहानसा तुकडा, २ वेलदोडे&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;कृती :&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;टोमॅटो, कांदे यांच्या मोठ्या फोडी करुन उकडाव्यात. उकडतानाच त्यात आले, लसुण घालावे.&lt;br /&gt;उकडल्यानंतर टोमॅटोची साले काढावीत.&lt;br /&gt;मिक्सरच्या भांड्यात टोमॅटोचा गर, कांदे, आले, लसुण आणि नारळाचा चव घालून, त्याची पेस्ट करावी. त्यात गरजेनुसार पाणी घालावे आणि चवीनुसार साखर, मीठ, तिखट घालून मिश्रण उकळण्यास ठेवावे.&lt;br /&gt;आता फोडणी करावी.&lt;br /&gt;छोट्या कढल्यात तूप गरम करुन त्यात फोडणीचे साहित्य घालावे.&lt;br /&gt;ती फोडणी उकळणार्‍या मिश्रणात एकत्र करावी आणि अजून एक उकळी काढावी.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;टीप :&lt;/strong&gt; फोडणी करतानाच त्यात कोथिंबीर घातल्यास ती हिरवी राहते.&lt;/span&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;ही पाककृती मिसळपाव या संकेतस्थळावर &lt;a href="http://www.misalpav.com/node/3666"&gt;सुद्धा वाचता &lt;/a&gt;येईल.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-5499273508110480358?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/5499273508110480358/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2008/12/blog-post_23.html#comment-form' title='2 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/5499273508110480358'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/5499273508110480358'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2008/12/blog-post_23.html' title='टोमॅटोचे सार'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>2</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-644386171104171105.post-1494780173116520171</id><published>2008-12-22T22:56:00.001+01:00</published><updated>2009-06-24T10:45:51.766+02:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='गोड पदार्थ'/><title type='text'>नारळाच्या वड्या</title><content type='html'>&lt;a href="http://farm4.static.flickr.com/3090/2898756649_6d7554bd78_m.jpg"&gt;&lt;img style="DISPLAY: block; MARGIN: 0px auto 10px; WIDTH: 240px; CURSOR: hand; HEIGHT: 217px; TEXT-ALIGN: center" alt="" src="http://farm4.static.flickr.com/3090/2898756649_6d7554bd78_m.jpg" border="0" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;div&gt;&lt;span style="color:#330099;"&gt;&lt;span style="font-size:105%;"&gt;&lt;strong&gt;साहित्य :- &lt;/strong&gt;एका नारळाचा चव जेवढा चव आहे तेवढी साखर२ मध्यम आकाराचे बटाटे (उकडून व साले काढून)थोडी वेलची पूड थोडी जायफळ पूड.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="font-size:105%;color:#330099;"&gt;एका ताटाला तूप लाऊन तयार ठेवावे. &lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="color:#330099;"&gt;&lt;span style="font-size:105%;"&gt;&lt;strong&gt;कृती :- &lt;/strong&gt;बटाटे कुस्करुन एकजीव करुन घ्यावेत.एका कढईमध्ये नारळाचा चव, साखर व कुस्करलेले बटाटे घेउन, मध्यम आचेवर ठेवावे. हे मिश्रण सतत ढवळावे.मिश्रण आळत आले की (कढईच्या बाजूला साखर-साखर दिसायला लागली की योग्य वेळ आली आहे असे समजावे.)गॅस बंद करुन मग त्यात वेलची पूड आणि जायफळ पूड मिसळावी.मिश्रण शेगडीवरुन खाली उतरवून पाच मिनिटे चांगले घोटावे.&lt;br /&gt;तूप लावलेल्या ताटावर मिश्रण पसरवून वाटीने थापून घ्यावे. गरम असतानाच वड्या पाडाव्यात.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;टिप्पणी :- &lt;/strong&gt;या वड्यांमध्ये बटाटा घातल्याने त्या खुसखुशीत होतात.&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;span style="color:#330099;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;span style="color:#330099;"&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;span style="color:#330099;"&gt;ही पाककृती मिसळपाव या संकेतस्थळावर &lt;/span&gt;&lt;a href="http://www.misalpav.com/node/3808"&gt;&lt;span style="color:#330099;"&gt;सुद्धा वाचता &lt;/span&gt;&lt;/a&gt;&lt;span style="color:#330099;"&gt;येईल.&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/644386171104171105-1494780173116520171?l=shaalmalee.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://shaalmalee.blogspot.com/feeds/1494780173116520171/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2008/12/blog-post.html#comment-form' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/1494780173116520171'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/644386171104171105/posts/default/1494780173116520171'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://shaalmalee.blogspot.com/2008/12/blog-post.html' title='नारळाच्या वड्या'/><author><name>शाल्मली</name><uri>http://www.blogger.com/profile/12089463622445514175</uri><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://farm4.static.flickr.com/3090/2898756649_6d7554bd78_t.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>1</thr:total></entry></feed>
